Holger Hettinger

Dr. Holger Hettinger (* 1968) je vedoucím hudby na Deutschlandfunk Kultur v Berlíně. Je zodpovědný za hudební program a hudební produkci celostátního vysílání stanice Deutschlandfunk Kultur.

Holger Hettinger je držitelem doktorského titulu v oboru muzikologie. Vedle rozhlasových aktivit je od roku 1999 také hostitelem slavnostního vyhlášení Berlínského mezinárodního filmového festivalu "Berlinale".

Od roku 2010 pracuje Holger Hettinger jako profesor umělecké žurnalistiky na Macromedia University of Media and Communications. Nakladatelstí Herbert von Halem Verlag v Kolíně nad Rýnem vydalo jeho knihu "Kulturjournalismus".

Holger Hettinger je také kurátorem a pořadatelem výstav - v roce 2014 byl zodpovědný za výstavu "Vier Bücher - čtyři knihy" v Cuxhavenu v severním Německu.

Holger Hettinger se narodil v Saarlouisu a žije v Berlíně.

Jaké bylo Vaše první setkání se soutěží Concertino Praga?

V 90. letech minulého století byl v soutěži Concertino Praga vyznamenán můj kolega, který žil v sousedství. Když se vrátil z Prahy, byla oslava - velmi atypická! - bláznivý večírek, který trval až do ranních hodin. Tehdy jsem si uvědomil, že "Concertino Praga" musí být velmi významná soutěž!

Jaký druh hudby máte osobně nejraději?

Nepřikláním se k určitému období nebo k určitému hvězdnému souboru. Dávám přednost hudbě, která je vzrušující, překvapující, intenzivní. Od rané vokální hudby přes komorní hudbu až po současnou hudbu. Jako hudební producent musím být současně i odborníkem a specialistou. Mám však zvláštní vztak k varhanní hudbě, se kterou je spojen začátek mé hudební kariéry, když jsem hrál, ještě jako žák, na kostelní varhany v mém rodném města Rehlingen / Saar.

Jak obecně pohlížíte na umělecké soutěže a na objektivitu měření výkonu?

Obecně řečeno, umělecké soutěže jsou skvělou příležitostí seznámit se s různými přístupy, s různými pohledy na hudbu - někdy je až zarážející, jak může být hudební dílo interpretováno různě. V ideálním světě výkon rozšiřuje horizont porotce soutěže. "Objektivita" je ušlechtilé slovo; důležitější než skutečná nebo vnímaná objektivita je pro mě schopnost realizovat myšlenku, něco přesahující výkon a inovační potenciál.

Co si myslíte o anonymním způsobu hodnocení nahrávek ve srovnání s hodnocením živých vystoupení?

Poslech kompaktního disku znamená poslouchat výsledek procesu s mnoha zúčastněnými osobami, a to nejen hudebníky: k uměleckému výsledku přispívají také zvukoví inženýři a producent. Takže je obtížné se vrátit k samotnému jádru představení. Při posuzování živého představení není tento abstraktický čin nutný.

V čem podle Vás spočívá největší přínos hudebních soutěží pro mladé muzikanty?

Kromě nácviku instrumentální techniky je to perfektní nácvik dovedností hudebníka: umění být "k věci", schopnost vyrovnat se s konkurenční situací, velká zkušenost s překonáváním sebe sama. A s ohledem k méně prozaickým aspektům, je to dobrá příležitost k vytváření nových kontaktů a seznámení se s různými pódii.