Michael Frischenschlager - předseda Mezinárodní soutěže Fritze Kreislera a emeritus kancléřky Univerzity pro hudbu a herectví ve Vídni. Studoval v Salcburku, Kolíně, Vídni a Římě u Theodora Müllera, Andrei Gertlera, Franze Samohyla a Yehudi Menuhina. Po cenné orchestrální zkušenosti (Vídenští sólisté, Vídeňská filharmonie) a mezinárodní výkonné kariéře se v roce 1971 stal profesorem houslí na Univerzitě pro hudbu a herectví ve Vídni, kde ve výuce objevil nejrozsáhlejší poslání svého života.
Jaké bylo Vaše první setkání se soutěží Concertino Praga?
Poprvé jsem se s Concertino Praga setkal, když jsem pro tuto soutěž připravoval několik studentů. A myslím, že jeden z mých studentů byl jednou úspěšný. Ale nemohu si vzpomenout, kdy a kdo to byl. A před mnoha lety jsem měl čest být v porotě Concertino Praga.
Jaký druh hudby máte osobně nejraději?
Líbí se mi a miluju veškerou klasickou hudbu od 16. století až do současnosti.
Jak obecně pohlížíte na umělecké soutěže a na objektivitu měření výkonů?
Umělecké soutěže mají v dějinách evropské kultury dlouhou tradici. Objektivita při posuzování umění není možná. Technická kvalita představení může být posouzena s relativní objektivitou, ale úsudek o hudebním projevu, umělecké osobnosti a stylistické kvalitě atd. jakéhokoli výkonu je většinou subjektivní.
Co si myslíte o anonymním způsobu hodnocení nahrávek ve srovnání s hodnocením živých vystoupení?
Díky velkému technologickému pokroku se posuzování nahrávek zvukových i obrazových výkonů stalo snadnějším a efektivnějším. Živý výkon však zůstává vždy posledním a nejvyšším kritériem umělecké kvality představení.
V čem podle Vás spočívá největší přínos hudebních soutěží pro mladé muzikanty?
Existuje mnoho výhod hudebních soutěží pro mladé hudebníky. Nejdůležitější je umělecký prospěch a hudební pokrok tím, že si kandidát intenzivně připravuje program na soutěž, dale pak možnost posoudit a pochopit vlastní uměleckou úroveň v porovnání s ostatními konkurenty.