Porota 2. kola
Seznamte se s mezinárodní porotou, která zasedne u finálového kola letošního ročníku soutěže. Porota je pro obě soutěžní kategorie stejná – všichni porotci hodnotí všechny finalisty a jejich bodová hodnocení se následně průměrují.
Jonathan Freeman-Attwood je ředitelem Královské hudební akademie v Londýně. V oblasti vzdělávání působí již více než třicet pět let a během této doby se prosadil také jako hudební producent, hráč na trubku, spisovatel a rozhlasový moderátor. Nahrál přes 250 komerčních nahrávek, které získaly významná ocenění včetně několika cen Diapason d’Or, Gramophone a BBC Music Award. Je uznávanou autoritou v oblasti interpretace hudby Johanna Sebastiana Bacha. V roce 2001 mu byl udělen titul profesora University of London a v roce 2008 byl jmenován rektorem Akademie. Působí jako pedagog, vědec, kritik a přispěvatel do odborných časopisů a publikací, pravidelně vystupuje v rozhlasovém vysílání BBC. Je členem správních rad mnoha hudebních a vzdělávacích institucí, patronem London Youth Choirs, držitelem členství v Royal College of Music, Royal Northern College of Music a King’s College London. V roce 2017 byl jmenován čestným hostujícím profesorem na Vysoké škole umělecké v Tokiu. Roku 2018 získal Řád britského impéria.
Renomovaná hobojistka Jana Brožková vystudovala Pražskou konzervatoř a hudební fakultu AMU. V roce 1983 na sebe upozornila vítězstvím na mezinárodní soutěži Concertino Praga a v roce 1989 získala absolutní vítězství a zvláštní cenu na Europäischen Musikpreis Zürich. Řadu let působila jako sólohobojistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu a od roku 2002 je první hobojistkou České filharmonie. Pravidelně vystupuje i jako sólistka nebo členka komorních souborů. S dechovým kvintetem Afflatus Quintet vyhrála prestižní 1. cenu v soutěži ARD Mnichov 1997. Od roku 1999 působí také jako pedagožka na hudební fakultě AMU v Praze.
Katarina Gurska se narodila v bývalém Československu, kde absolvovala studium na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, později studovala i v Paříži. Žije v Madridu, kde rozvíjí svou kariéru již více než čtyřicet let. Jako klavíristka, pedagožka a manažerka prosazuje inovativní vzdělávací model založený na špičkovém vzdělání a umělecké disciplíně. V roce 1985 založila vzdělávací instituci, která pod jejím vedením a díky vysoce renomovanému sboru pedagogů dosahuje vynikajících výsledků na všech úrovních, od základního a odborného studia až po vyšší umělecké hudební vzdělávání. Stala se také průkopnicí prvních oficiálních magisterských studijních programů ve Španělsku v oblasti pokročilé hudební specializace a profesního rozvoje. Je předsedkyní nadace a generální ředitelkou skupiny KATARINAGURSKA, která sdružuje subjekty tohoto projektu. Kromě svých pedagogických a výkonných funkcí vede prostřednictvím nadace řadu iniciativ včetně stipendijních programů, ocenění za umělecké mistrovství a projektů sociální integrace.
Jiří Hlaváč je známý jako klarinetista, saxofonista, pedagog, skladatel, popularizátor, dramaturg, moderátor i autor textů. V roce 1974 založil legendární soubor Barock Jazz Quintet, v jehož čele stál 34 let. Jako sólista a komorní hráč realizoval na 5 000 veřejných vystoupení a nahrávek pro rozhlasové, televizní a nahrávací společnosti ve více než šedesáti zemích pěti kontinentů. Za svoji uměleckou činnost získal množství prestižních domácích i zahraničních ocenění. Po dobu padesáti let se věnoval pedagogické činnosti na konzervatoři v Plzni a Hudební fakultě AMU v Praze, kde vychoval čtrnáct laureátů prestižních mezinárodních soutěží. Působil jako děkan Hudební fakulty AMU, předseda AHUV, předseda Stálé soutěžní komise Concertino Praga, předseda Stálé soutěžní komise MHS Pražské jaro, ředitel Nadace Bohuslava Martinů a prezidenta Regio Art. Jako porotce se účastnil zasedání komisí ve více než stovce mezinárodních a národních interpretačních soutěží u nás i v rámci Evropy a jiných kontinentů.
Václav Hudeček od svého londýnského debutu ve věku patnácti let vystupoval po celém světě na nejprestižnějších podiích (mj. Carnegie Hall, Royal Festival Hall, Suntory Hall, Osaka Festival Hall, Sydney Opera) s nejlepšími světovými orchestry (Berliner Philharmoniker, Cleveland Symphony Orchestra, Gewandhaus Leipzig ad.). Jeho nahrávka Vivaldiho Čtvera ročních dob z roku 1992 je dosud nejúspěšnější domácí nahrávkou, za niž obdržel zlatou a platinovou desku. Václav Hudeček se nevěnuje jen kompozicím starých mistrů, ale rozšiřuje své repertoárové spektrum o díla 20. století (Janáček, Prokofjev) a skladby soudobých českých autorů (Kymlička, Fišer, Mácha). Systematicky se stará o pomoc nastupující české interpretační generaci, a to jak každoročním pořádáním letních houslových kurzů v Luhačovicích, tak představováním těch nejlepších hráčů jako hostů na svých koncertech. Je držitelem mnoha prestižních ocenění včetně státního vyznamenání za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění či zlaté medaile a čestného občanství hlavního města Prahy.
Klavírista Ivo Kahánek patří k nejúspěšnějším českým interpretům současnosti. Po absolutoriu na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a pražské AMU si vzdělání doplnil na proslulé londýnské Guildhall School. Ve svých pětadvaceti letech se stal absolutním vítězem Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro. Kromě sólových recitálů vystupuje doma i v zahraničí s renomovanými orchestry a dirigenty. V listopadu 2014 vystoupil jako teprve druhý český klavírista v historii s Berlínskou filharmonií, a to pod taktovkou Sira Simona Rattla. Na svém kontě má řadu ceněných nahrávek s díly Fryderyka Chopina, Leoše Janáčka aj. Velkou pozornost vzbudila jeho souborná nahrávka klavírního odkazu Antonína Dvořáka, která vyšla roku 2021 u vydavatelství Supraphon. Album s klavírními koncerty Dvořáka a Martinů, na němž umělec spolupracoval s dirigentem Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky, ocenil prestižní britský hudební časopis BBC Music Magazine jako nahrávku roku. Od roku 2025 Ivo Kahánek zastává post ředitele Pražské konzervatoře.
Cyprien Katsaris je francouzsko-kyperský klavírista a skladatel, jehož mezinárodní umělecká dráha zahrnuje vystoupení s nejvýznamnějšími světovými orchestry (mj. Berlínská filharmonie, Staatskapelle Dresden, Gewandhaus Orchestra Leipzig) a spolupráci s dirigenty jako Leonard Bernstein, Kurt Masur, Neville Marriner, Simon Rattle, Mstislav Rostropovič a Christoph von Dohnányi. Kromě standardního repertoáru (např. souborné provedení Mozartových koncertů v Salcburku a Vídni) oživil také dlouho zapomenutá díla, jako například Lisztův Klavírní koncert v maďarském stylu. Za své četné nahrávky získal řadu prestižních mezinárodních ocenění a je ověnčen řadou titulů: Umělec UNESCO pro mír (1997), Commandeur de l’Ordre de Mérite du Grand-Duché de Luxembourg (2009) či Rytíř Řádu umění a literatury (Francie 2000); je rovněž držitelem ocenění Médaille Vermeil de la Ville de Paris (2001) a ceny Nemitsas Prize (Kypr, 2011). V roce 2023 obdržel od Nadace Franze Liszta a nadace Weimar Classic Foundation prestižní čestnou Cenu Franze Liszta.
Lukáš Moťka je sólotrombonistou České filharmonie. Vystudoval Konzervatoř Pavla Josefa Vejvanovského, Janáčkovu akademii múzických umění v Brně a Akademii múzických umění v Praze. Vzdělání si doplnil na Musik und Kunst Privatuniversität der Stadt Wien. Je držitelem 1. ceny a titulu absolutního vítěze ze soutěže konzervatoří ČR a 1. ceny a titulu absolutního vítěze z Mezinárodní soutěže žesťových nástrojů Brno. Na mezinárodní soutěži Hungarofest v Maďarsku se probojoval mezi semifinalisty stejně jako na LieksaBrassWeek ve Finsku a také na mezinárodní soutěži ARD v Německu. Na mezinárodní soutěži v německém Markneukirchenu získal 3. cenu a na Mezinárodní soutěži Pražského jara obdržel 2. cenu a titul laureáta. Sólově vystoupil např. s Filharmonií Brno, Pražským komorním orchestrem, Filharmonií Hradec Králové, Karlovarským symfonickým orchestrem a Vogtland Philharmonie Greiz/Reichenbach. Je rovněž vyhledávaným komorním hráčem. Působí v žesťovém soboru CzechBrass a ve Sdružení hlubokých žesťů České filharmonie.
Václav Petr se řadí mezi nejvýznamnější české violoncellisty své generace. Je vítězem 70. ročníku Mezinárodní hudební soutěže Pražského jara a mnoha dalších prestižních klání. Jako sólista vystoupil s významnými orchestry: Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, PKF – Prague Philharmonia, Pražský komorní orchestr, Plzeňská filharmonie, Janáčkova filharmonie Ostrava, Baden-Baden Philharmonie, Slovenský komorný orchester Bohdana Warchala ad. Věnuje se rovněž komorní hře. Od roku 2009 je členem Klavírního kvarteta Josefa Suka, s nímž získal první cenu v soutěži komorních souborů v italském Val Tidone, stejně jako v soutěži komorních souborů Salieri–Zinetti a v jedné z nejprestižnějších soutěží pro komorní soubory s klavírem Premio Trio di Trieste. Od roku 2020 je společně s houslovým virtuosem Jiřím Vodičkou a špičkovým klavíristou Martinem Kasíkem členem komorního souboru The Trio. Ve svých čtyřiadvaceti letech se roku 2013 stal jedním z nejmladších koncertních mistrů v dějinách České filharmonie.
Dmitry Sitkovetsky je oceňován jako houslista, dirigent, skladatel, aranžér, popularizátor a vykladač hudby. V roce 1990 založil komorní orchestr New European Strings, sdružující nejvýznamnější hráče na smyčcové nástroje ze špičkových evropských těles, kteří pocházejí z ruského i západního hudebního prostředí. Jméno Dmitry Sitkovetsky se stalo synonymem pro umění transkripce. Jeho kultovní úpravy Bachových Goldbergovských variací žijí vlastním životem: jsou pravidelně uváděny na koncertních pódiích a mnoho předních současných interpretů pořídilo jejich nahrávky. Sitkovetsky je rovněž velmi žádaný jako člen poroty, hudební expert a pedagog. V poslední době působil jako porotce na Mezinárodní houslové soutěži v Indianapolis, Concours Musical International de Montréal, Mezinárodní Čajkovského soutěži a houslové soutěži Enescu. Jako houslista a/nebo hostující dirigent v sezoně 2022–2023 hojně koncertuje po celé Evropě a Severní Americe např. v Jeruzalémě, Berlíně, Mexico City, Bukurešti, Havaně, Istanbulu, Baku a Sofii.
Flétnista Henrik Wiese se narodil roku 1971 ve Vídni. Hudební vzdělání získal u Ingrid Kochové-Dörnbrakové a Paula Meisena. Jako zastupující flétnista sbíral první zkušenosti orchestrálního hráče u Mnichovských filharmoniků a jejich bývalého šéfdirigenta Sergiu Celebidache. V letech 1995–2006 byl prvním flétnistou Bavorské státní opery v Mnichově, roku 2006 se stal prvním flétnistou Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu. Má synestetické schopnosti, např. slyší barvy. Tento vzácný dar je pro něj důležitým zdrojem hudební inspirace. Jako sólista vystoupil s Rozhlasovým symfonickým orchestrem Berlín, Rozhlasovou filharmonií Hannover, Polskou komorní filharmonií, Pražským komorním orchestrem a Mnichovským komorním orchestrem. Jeho rozsáhlou hudební činnost dokládají zejména nahrávky komorní hudby. Kromě moderní Boehmovy flétny hraje také na barokní příčnou flétnu. S tímto nástrojem vystupuje v rámci ansámblu L'accadémia Giocosa. Mnoho let působil jako profesor na Mozarteu v Salcburku.