Valja Stýblová: Rychlík z Norimberka. Drama jedné podivné návštěvy v dobách normalizace

5. červen 2022

Před 100 lety se narodila lékařka a spisovatelka Valja Stýblová. Na Vltavě ji připomínáme obnovenou premiérou hry Rychlík z Norimberka s Ferdinandem Krůtou a Ludmilou Burešovou v hlavních rolích. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Taxikář (Ferdinand Krůta), Paní Hahn (Ludmila Burešová), Truda (Ludmila Vostrčilová), Kment (Josef Chvalina), Kmentová (Drahomíra Fialková), Liduška (Alena Daňková), Koulová (Pavla Maršálková), První učedník (Jan Faltýnek), Druhý učedník (Ladislav Potměšil) a Iren (Alexandra Hájková)
Dramaturgie: Jaroslava Strejčková
Režie: Josef Melč
Natočeno: v roce 1975

Rozhlasová hra Rychlík z Norimberka byla natočena v roce 1975, na svou premiéru si ovšem počkala až do roku 1990. Dobrosrdečný taxikář v ní vypráví příběh svého zahraničního „rita“, staré dámy, která přijela ze Západního Německa navštívit pražské příbuzné, ale jak se ukazuje, všem je na obtíž. Podobně jako vlastním dětem, od kterých z Německa přijíždí.

Poctivý socialismus, prohnilý kapitalismus. Nebo ne?

Scénář (vzniklý na základě povídky) pojednává tehdejším režimem spíš tabuizované téma emigrace a nepřináší vyznění, které by vzhledem k době vzniku hry překvapilo. Odyssea paní Hahn má posluchače utvrdit v přesvědčení, že v socialismu žije možná chudší, ale poctivější život než na kapitalistickém Západě, kde honba za penězi ničí mezilidské vztahy. Proto taky většina emigrantů nakonec svého odchodu na Západ lituje.

Tuhle černobílou tezi o poctivém socialismu a prohnilém kapitalismu ovšem dost nabourává chování českých příbuzných, které stará dáma v Praze vyhledá. Když na věc přijde, jsou, zdá se, stejně náchylní k neupřímnosti, sobectví a prospěchářství, jako ti v NSR. A ochotně využijí každou možnost, jak se dostat k západním valutám nebo v socialismu nedostatkovému zboží. Možná právě tahle hrozící relativizace nechala hru populární autorky ležet v archivu až do listopadu 89.

Valja Stýblová (4. června 1922 – 12. listopadu 2020)
Prozaička a scenáristka, kterou proslavily především povídky a romány z lékařského prostředí Mne soudila noc (natočeno jako rozhlasová dramatizace v roce 2001), Moje velká víra, Most přes řeku Léthé, Most sebevrahů, Most aeskulapů, … Podle téměř reportážně pojaté prózy z neurochirurgické kliniky Skalpel, prosím byl v roce 1985 natočený film s Miroslavem Macháčkem v hlavní roli. Osobnosti a osudu architekta a mecenáše Josefa Hlávky věnovala autorka prozaickou trilogii Lužanská mše a román Mecenáš v obnošené vestě.

Spustit audio

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.