Kopie snubního prstenu manželky Petra Voka je k vidění v klášteře ve Vyšším Brodě. Šperk zdobí rubíny a smaragdy

„Máme tu skutečně klenotnickou kopii prstenu z rožmberské hrobky. Jeho tvar jsme rozklíčovali až ve chvíli, kdy jsme si udělali digitální kopii a 3D model. Důležitý je tvar, podoba korunky, použitý materiál i velikost výzdoby,“ ukazuje geoinformatik Jiří Šindelář kopii snubního prstenu Kateřiny z Ludanic, manželky Petra Voka.

Originál šperku leží v rožmberské hrobce ve vyšebrodském klášteře, kterou odborníci prozkoumali díky miniaturní kameře. „Když se po 400 letech začala rozpadat dřevěná rakev Kateřiny z Ludanic, tento nádherný šperk z ní vypadl. Dopadl na ploché víko Petrova sarkofágu. Dokutálel se na to místo, kde je dnes, a je to místo, kde můžeme přímo pod tím prstenem předpokládat pravou ruku Petra Voka,“ popisuje Jiří Šindelář.

Kopie prstenu má průměr 25 milimetrů, tedy o devět víc než originál. Klenotníci ale na nový šperk použili stejné materiály jako jejich renesanční kolegové. „Bylo použito sedm a půl gramu čtrnáctikarátového zlata. Rubíny o rozměru jeden krát dva milimetry byly zakoupené na Srí Lance, tam jsou nejkrásnější. A smaragd byl koupený v Zambii, kámen, který stál 65 tisíc korun, se rozřezal a použil na výrobu prstenu. Normálně se ten prsten nikdy vyrábět nebude,“ doplňuje klenotník Pavel Francouz.

Čtěte také

410 let po smrti Petra Voka vyvrátili archeologové další legendu. V hrobce našli rožmberské zlato

Také pro převora vyšebrodského cisterciáckého kláštera Justina Berku je vyhotovení prstenu výjimečnou záležitostí. „Zase se prohloubilo pouto s Rožmberky, kteří tady odpočívají a kteří měli klášter obzvlášť rádi. Jsem rád, že i návštěvníci uvidí ten krásný prsten, a myslím, že to doplní jejich povědomí o Rožmbercích,“ komentoval.

Odborníci teď analyzují přesnou podobu druhého prstenu, který patřil Petru Vokovi. Jeho kopie bude ve vyšebrodském klášteře vystavená příští rok.

Díky speciální metodě archeologové při průzkumu rožmberské hrobky zjišťovali, co se nachází pod povrchem, aniž by ho narušili. Vyvrtali drobnou centimetrovou díru, kudy zavedli kameru na velkém rameni. Tak dokázali celý prostor postupně zdokumentovat.

Podle Jiřího Šindeláře je rožmberská hrobka ve Vyšším Brodě naprosto unikátní, protože se jedná o výjimečný prostor, kde jsou pohřbené elity tehdejší společnosti. Dodává, že snese srovnání s hroby králů a císařů v Evropě.