Jako malý kluk se zamiloval do varhan, teď Jakub Šafr baví posluchače hlavně v rytmu swingu
Už odmalička fascinovala Jakuba Šafra hudba. Jako malý kluk toužil hrát na varhany a sám požádal rodiče, aby ho přihlásili do hudební školy. Brzy se ukázalo, že má veliký hudební talent.
Na úplný počátek své lásky k hudbě si rodák z Českých Budějovic vzpomíná. „Je to takový můj střípek asi z pěti let. Z toho věku si člověk moc nepamatuje, ale já mám tohle úplně zaryto – stojím před televizí a tam nějaký varhaník vyluzuje nádherné zvuky na varhany. Mně to úplně fascinovalo, koukal jsem na to s vytřeštěnýma očima. Pak jsem začal svým rodičům, stále říkat, že chci také hrát na varhany a být muzikant,“ vypráví.
Rodiče tedy nakonec skutečně Jakuba Šafra do hudební školy přihlásili. „Já jsem chtěl hrát hned na ty varhany, které jsem viděl v televizi, ale to nešlo, tak jsem chodil na přípravku a potom na klavír, že tím začneme,“ vysvětluje.
Hned v prvních letech se projevil jako velmi muzikální dítě a stal se oblíbencem učitelů v hudební škole. „Po pár letech jsem si skutečně jako druhý obor přibral varhany a dva roky na ně v budějovické hudebce hrál,“ dodává v rozhovoru, který vznikl pro pořad Jihočeši.
Čtěte také
S redaktorkou Ivanou Šimánkovou se Jakub Šafr sešel po koncertě Swing Tria Avalon v Kabaretu U Váňů v Českých Budějovicích, který byl jako obvykle dlouho dopředu beznadějně vyprodaný. Hudebník ve skvělé náladě, bez nejmenších známek únavy, ochotně odpovídal na otázky.
Vyprávěl o tom, jak je šťastný mezi studenty pražské konzervatoře, jak je učí nejen profesní dokonalosti, ale snaží se jim vštípit, že vzdělaný člověk by měl být i ušlechtilý a spravedlivý, dotkl se i hlediska principu mravního.
Jakub Šafr působil několik let i ve slavných Melody Makers Ondřeje Havelky. Velký úspěch mělo jeho aranžmá a hudební nastudování představení V rytmu swingu tančí srdce mé, bělošská varianta jazzu, ale hlavně tanec, zábava a naděje – to je swing! Hrálo se v Národním divadle v Praze mnoho let a stále bylo vyprodané.
Související
-
Vyrůstala s lidovou hudbou, dnes pomáhá lidem, kteří potřebují pečovat o svůj hlas
Sopranistka a hlasová koučka Martina Stecherová spojila celý život s hudbou. Umělecké kořeny má v rodině. Otec je známým dudákem, maminka stála u zrodu folklórního soboru.
-
Herci Janu Potměšilovi přinesl rok 1989 dva zlomy – revoluci, ale i upoutání na vozík
„Můj dědeček byl tesařem,“ vzpomíná na svého jihočeského předka z vesnice Lom u Tábora herec Jan Potměšil. „Dokonce prý svého času dělal krov na pražském Mánesu,“ dodává.
-
Jaroslav Kohout naučil první taneční kroky mnoho Jihočechů, pak je začal vozit za hranice
Kamarádi o něm říkají, že na co sáhne, to se mu podaří. On sám s úsměvem přiznává, že je životním optimistou a i nevýhodnou situaci bere jako výzvu, která ho posune dál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
